Rozhovor s designérkou Virtuálního bydlení: „Uchvátila mě myšlenka přiblížit designéry lidem“
- 14.12.2017
- Jan Novotný
Nejdůležitější složkou Virtuálního bydlení jsou samozřejmě designéři. Jsou to lidé, kteří připravují návrhy interiérů na míru našim klientům. Co ale vůbec taková práce obnáší? A v čem se práce pro Virtuální bydlení liší od tradiční práce interiérové návrhářky? Na to nám odpovídala designérka Eliška Černá.
Jak dlouho se věnujete interiérovému designu a jaké jsou vaše zkušenosti?
Interiérovému designu se věnuji již sedm let, ale až poslední dva roky jsem se osamostatnila a začala používat jméno EllisBlack. Podle mého názoru nemůžeme v tomto oboru mluvit o zkušenostech, jsou to spíše zážitky a spousta okolních vjemů, které musí každý designér „nasát”.
Co se týče doby, kdy pracuji sama na sebe, budu brzo slavit kulatých 100 dokončených zakázek. Mezi mé realizace nejčastěji patří běžné domácnosti, z těch zajímavějších to byl například přímořský resort, mateřská školka, nebo chata české celebrity.
Co vás na práci designérky nejvíce baví?
Nejvíce mě baví začátek, kdy přicházím za klientem a oba společně dáváme dohromady myšlenku, něco co do té doby existovalo jen v klientově hlavě. Je úžasné sledovat, jak se klientova představa vyvíjí
Co vás naopak baví nejméně?
Nic mě nenapadá, mám svou práci ráda, jinak bych ji nedělala. Asi by to byli nepříjemní klienti, ale naštěstí potkávám jen velmi milé klienty.
Jak jste se dostala k práci pro Virtuální bydlení?
Víceméně náhodou, dostal se ke mně inzerát na facebooku, tak jsem okamžitě napsala autorce projektu Janě.
V čem je pro vás Virtuální bydlení inovativní?
Naprosto mě uchvátila myšlenka přiblížit designéry lidem. V praxi často slýchám: „Vás já si nemůžu dovolit“. Tady cítím, že to tak nebude. Projekt dokazuje, že služby interiérového designéra jsou dostupnější, než by se mohlo zdát, a dává šanci pozvednout obecnou úroveň bydlení.
Kde čerpáte inspiraci pro svou práci?
Hodně mě inspirují sami klienti. Hodně s nimi mluvím, snažím se je poznat, jedině pak totiž můžu vytvořit zákazníkovi interiér skutečně na míru. Druhý a stejně důležitý zdroj inspirace je pro mě příroda. Člověk jako takový pochází z přírody, tak proč z ní nečerpat? Sama zde trávím veškerý svůj volný čas, asi i proto se snažím navrhovat ve slow design, který pomáhá přírodu chránit.
Zmínila jste pojem slow design, co to vlastně znamená?
Je to design, který klade důraz na nadčasovost a kvalitu tak, aby bez problému vydržel nejednu sezónu. Osobně se navíc snažím tento způsob zařizování skloubit s fair trade. Moji klienti často znají pojem slow fashion, jedná se vlastně o podobný princip. Ve slow design si každý najde to své, utěší klienta se zájmem o životní prostředí, duši šetřílka, ale i oči milovníka luxusu.
Ze začátku mi přišlo poměrně zajímavé ukázat klientům, že nemusíte být fanatický hipík ani křovák a přitom můžete žít v luxusním prostředí, které vám budou všichni závidět, nezvětšíte ekologickou stopu a ještě ušetříte, protože po pár letech nemusíte celé vybavení měnit. Postupem času jsem se do slow design zamilovala ještě více.
Zaměřujete se, co se týče návrhů, na nějaké konkrétní místnosti a styl?
Asi každý designér má své oblíbené místnosti, u mě to je rozhodně koupelna a pak také ložnice a obývací pokoj spojený s jídelnou.
Nikdy jsem můj styl zařizování nikam neškatulkovala, ale když se nad tím zamyslím spojuji styl moderní, minimalistický a skandinávský. V mých interiérech často obměňuji různé tóny šedé, prvky dřeva a vždy zde najdeme bílou.